Kolem jeho sídla vyrostlo městečko s tržním právem a kostelem sv.Jakuba.
Po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 propukly v zemi nepokoje, biskupovi nepřátelé začali útočit na církevní statky, a tak nezůstala uchráněna ani Příbram, v dubnu 1289 Příbram vyplenili a obyvatele zčásti pobili nebo odvlekli. Po skončení nepokojů povolal biskup do zpustošené Příbrami nové osadníky, Příbram začala vzkvétat. První pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic v Příbrami postavil kamenný hrádek, nemocnici a kostel sv. Jana, za jeho vlády se počet domů přiblížil k osmdesáti. Ve 14.století přibyla škola a roku 1406 potvrdil arcibiskup městu jeho práva. V té době se začalo těžit stříbro, tato těžba ale nebyla příliš stabilní, protože se střídaly úspěchy a neúspěchy.
Příbram se v době husitských válek přidala na stranu Husitů, tím se zbavila pána, tato volba nebyla ale nejlepší, protože města se zmocnil katolický pán Hanuš z Kolovrat, tak se stala Příbram majetkem krále, ten ji ale nespravoval, ale dával do zástavy za své dluhy.Věřitelé jen drancovali a Příbram upadala, proto se obyvatelé soustředili na těžbu stříbra, která v 16.století zaznamenala vzrůst. Jindřich Peštík( zástavní pán) zavedl jáchymovské právo, ale povýšení Příbrami na horní město se konalo až roku 1579.
Další pokles přinesla třicetiletá válka, město bylo několikrát vydrancováno armádami a násilně rekatolizováno, k čemuž pomohlo i významné poutní místo Svatá Hora. Celých 50 let trvalo Příbrami než se z války vzpamatovala. Napomohla tomu i těžba železa, která v 17. a 18.století znamenala pro Příbram značný zisk. Stříbrné doly sice pracovaly ale jen se slabými výnosy, proto se Příbram vzdala účasti na zisku a ponechala si pouze 4 horní díly, což byla chyba, protože na konci 18.století začala těžba opět stoupat. Příbram se rychle zalidňovala a rostla, byla tu založena báňská akademie, Vysoká škola báňská, důležité školy, roku 1874 učitelský ústav, roku 1884 gymnázium, které bylo jediné v okolí. V 90.letech 19.století těžba zase klesla, doly začaly propouštět zaměstnance a město se začalo vylidňovat. Jen díky Svaté Hoře a spoustě škol všech stupňů si udržela Příbram alespoň kulturní život.
Polovina 20.století znamenala pro Příbram novou éru - těžbu uranu - město začalo opět růst, ale ve formě stalinistické architektury s ponurými kasárenskými fasádami. Kolem dolů byly bariéry z ostnatých drátů a hlídkovými věžemi. Kulturní život upadal.
Po listopadu 1989 zanikly všechny doly. Město se tak stalo památníkem hornických tradic.
http://www.pb.cz/historie.htm